Jedním ze závěrečných výletů deváťáků bylo sjíždění Vltavy. 17.6. jsme autobusem a vlakem vyrazili směr Vyšší Brod, kde jsme se utábořili, pojedli pár zásob, vydali se na Čertovu stěnu a podnikli vodácký kurz – čerstvě nabyté teoretické znalosti vyzkoušeli hned prakticky – někomu to i šlo 🙂 Nácvik pádu do řeky a co dělat potom, byl v oblečení o to veselejší. Na večeři klasika – opékání buřtů. V noci sprchlo, někdo plaval znova.
Než se žáci probudili, navštívil stany čáp a hejno kachen. Po ranní hygieně šup do Vltavy, pobalit a nasedat na rafty. Rozdělili jsme se na 3 posádky – Pedra, Titány a Lovce. Pádluj, zaber, kontra, šlajsna, soulodění, couvej, brzdi, přidej, schlaď si buřta – to už teď všichni dobře známe 🙂 Cesta do kempu Vltava příjemně utekla, se zastávkou na oběd ve vodácké restauraci. K večeru jsme pomalejším/unavenějším tempem rozbalili ubytování, uvařili polévky, někdo zvolil variantu řeka a někdo variantu sprcha, zahráli pár her a sesedli si k ohni.
Třetí den jsme se připravili na poslední úsek směr Krumlov a sjíždění jezů. I když byly nějaké fronty (hóóódně vodáků), tak se vyplatilo čekat a každý sjezd stál za to. I když jsme vyhlásili „mír“ a nedošlo už k žádné další říční bitvě, suchou nohou jsme stejně nevyvázli, což nikomu ani tak nevadilo, protože počasí nám přálo. Akci jsme zakončili tradičním zdravým kempovým obědem a razili na autobus.
Většina deváťáků jela „vodu“ poprvé, myslím, že se jim náramně líbilo, dařilo a pojedou i někdy příště. Tak ahóóóój.
PS: Pedro, Pedro, Pedro, Pedro Pe
