Advent ve školní družině rozhodně nebyl o čekání se založenýma rukama. Právě naopak – děti měly celý měsíc plné ruce práce i hlavy plné nápadů. Každé dítě dostalo své papírové srdíčko, které si vybarvilo a na stužku si postupně připínalo čísla za splněné úkoly z adventního kalendáře. Úkoly byly různorodé, aby si přišli na své malí i velcí. Starší děti se občas zapotily u básniček a přemýšlivějších úkolů, zatímco mladší plnily úkoly jednodušší, ale o to veselejší – třeba oběhnout družinu, pomoci kamarádovi nebo ho klidně i pohladit (ano, i to se počítalo a kupodivu bez protestů). Za týden poctivého plnění čekala zasloužená sladká odměna v podobě bonbonu – motivace fungovala, jak má.
Během adventu se v družině luštily křížovky, hrály hry, tvořilo se všemi možnými technikami a vznikala spousta vánočních ozdob, které by klidně obstály i na výstavě (nebo aspoň na stromku).
Na Mikuláše se družina proměnila v malé peklo i nebe zároveň – děti vyráběly čerty a anděly a vydaly se na čertovskou stezku plnou úkolů na jednotlivých stanovištích. Nechyběla tajenka, která se nakonec podařila vyluštit všem, a za to i sladká tečka v podobě čokoládového lízátka.
A aby toho nebylo málo, čekalo děti ještě jedno velké překvapení. Pod stromečkem se objevila hromada dárků – nové hry a hračky do družiny, které okamžitě našly své nadšené majitele (alespoň do doby, než museli domů). Předvánoční čas ve školní družině byl zkrátka plný her, radosti, tvoření a odměn.
